Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download

Implants Czech Republic No. 1, 2018

| Přehledový článek Postupy vertikální kostní augmentace nou receptory) a osteogenní (obsahují živoucí kostní buňky nebo jejich prekurzory). Nejčastější částicové materiály jsou kostní chipsy z místa im- plantace, namleté kostní bloky, škrábané kostní chipsy, pletivové štěpy a aloplastické materiály (obr. 4). Růstové faktory a tkáňové inženýrství budou vol- bami budoucnosti při kompromisním kostním ho- jení a komplexních chirurgických rekonstrukcích. 18, 22, 39, 41, 44–47, 75–81 Objevují se ale koncepční problémy, pokud tyto nové techniky neřeší riziko karcinoge- neze a cenu růstových faktorů. 18, 22, 45, 47, 76, 82, 83 Den- tální implantologie tedy nabízí jen omezené indi- kace pro tyto techniky. Odběrová místa kostních transplantátů Zvolení vhodného odběrového místa pro kostní transplantát je dalším krokem po analýze defektu a naplánování augmentace. Nejčastější odběrová místa jsou: 74 - Mandibula (brada, úhel, linea obliqua, corpus mandibulae) 84 - Maxila (tuber, spina nasalis, crista zygomaticoal- veolaris) - Calvaria (tabula externa) - Hrana kosti kyčelní - Tibia Lokální odběrová místa jsou ve zvláštním zájmu pro použití v orální a maxilofaciální chirurgii. Intrao- rální odběrová místa se ukazují být pro pacienty méně bolestivá (obr. 5). 85 Velké defekty ale vyžadují extraorální odběrové místo, většinou z regionu hrany kosti kyčelní. Kvalita a hojicí vlastnosti růz- ných kostních transplantátů se týkají zejména jejich ontologického původu. Zatímco lokální lebeční kost je branchiální tkáň mesektodermálního pů- vodu, pelvická kost a většina ostatních kostních transplantátů jsou mezenchymální tkáně. 25–28 Man- dibulární kost je nejčastější transplantát v zubním lékařství s mnoha donorovými oblastmi: brada, li- nea obliqua, úhel, corpus, lingvální exostózy. 69, 74, 85, 86 Kost je odebrána jako blok buď pro imediátní transplantaci nebo vytvoření částeček v kostním mlýnku nebo podobném zařízení. 84, 87 Použití škrabky je moderní způsob jak přímo vytvořit kostní chipsy. 87 Region brady s sebou nese více pro- blémů s morbiditou kvůli připojení mentálního svalu a měl by být limitován pouze na augmentace v této dané oblasti, abychom se vyhnuli druhému operačnímu místu, nebo v jiných závažných indika- cích. 85 Oblast linea obliqua nabízí univerzální odbě- rové místo s malým rizikem a komplikacemi pokud je dostatečně pečlivě zhodnocena anatomie alveo- lárního nervu. 74 Oblast úhlu mandibuly je dalším místem ve stejné oblasti a s podobnou obtížností a riziky pro lokální nerv jako lingvální exostózy. Obr. 4a Obr. 4b Obr. 4c Obr. 4d Obr. 4e Obr. 4f systému z komplexního systému su- belementů závisejících na asociovaném li- gandů. BMP aktivují komplex Smad 1,5 a 8, který spojuje Smad 4 a jiné do DNA vazeb- ného komplexu. 58–60 Inte- griny na druhé straně repre- zentují element aktivace přenosu signálu skrz vazbu se specifickou matrix. 32–34 Biomateriály a transplantáty Kostní transplantáty a aloplastické biomateriály Nebudeme se v hloubce zabývat rozsáhlým obo- rem biomateriálů, protože to již bylo publikováno jinde. 61,62 Materiály pro kostní augmentaci se rozdě- lují na aloplastické (umělé) biomateriály a transplan- táty, a na přírodní xenogenní, alogenní a autologní deriváty. 63–73 Nejčastější aloplastické materiály jsou ß-trikalciumfosfát 72, bioaktivní skla 71 a hydroxyapa- tit. 73 Kostní materiál může být dále charakterizován jako autologní (čerstvý nebo zmražený), alogenní (např. DBM – demineralizovaná kostní matrix) a xe- nogenní. Důležitými vlastnostmi materiálu týkající se kostního hojení jsou velikost pórů a interkonekti- vita, resorbovatelnost bez závažného zánětu a makrostabilita materiálu částic. 74 Některé z těchto faktorů jsou hodnoceny vědecky, jako například ve- likost pórů a povrchové vlastnosti, zatímco jiné fak- tory jsou hodnoceny na základě klinické zkušenosti – jako makrostabilita. 29, 30 Materiály mohou být dále charakterizovány jejich potenciálem k ovlivnění kostního hojení 6 na osteokonduktivní (podporují vrůst kosti), osteoinduktivní (indukují vytváření kostní tkáně skrze aktivaci buněk zprostředkova- Obr. 5 Běžné augmentační materiály Obr. 4a: kostní chipsy z lože implantátu, Obr. 4b: kostní fréza na dělení bloků, Obr. 4c: kostní mlýnek, Obr. 4d: namletá kost, Obr. 4e: kostní škrabka, Obr. 4f: komerční biomateriál Obr. 5: Místa odběru kosti na čelistech: crista zygomaticoalveolaris a tuber maxillae, brada, linea obliqua a úhel mandibuly 06 implants 1 2018

Seitenübersicht