Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download

Implants Czech Republic No. 1, 2018

Kdy parodontolog předá pacienta implantologovi? Kapitola z monografie | Kdy parodontolog předá pacienta implantologovi? Kapitola z monografie Dentální implantologie Autor: prof. MUDr. Antonín Šimůnek, CSc., doc. MUDr. Ivo Dřízhal, CSc., MUDr. Dana Kopecká, Ph.D. | Stomatologická klinika LFUK a FN v Hradci Králové Parodontologie versus implantologie Primární snahou každého zubního lékaře je zuby co nejdéle uchovat. To platí i při terapii parodonti- tidy. Systematickou léčbou při vynikající spolupráci pacienta lze většinou proces parodontitidy dlou- hodobě stabilizovat, tedy zastavit. Pacienti mají choboty do 4–5 mm, absolvují recall, nekrvácejí jim dásně. S léčbou lze pokračovat i 30 a více let, aniž by došlo ke zřetelnému úbytku kosti. Praxe však ukazuje, že větší část nemocných není schopna dlouhodobé kvalitní spolupráce. Po jisté době přestanou dodržovat léčebné pokyny, neak- ceptují recall. Chyby nacházíme rovněž ve vedení léčby, tedy na straně lékařů. Výsledkem je pouze částečný efekt terapie a dlouhodobá progrese choroby spojená s pozvolnou, ale nakonec výraz- nou ztrátou kosti alveolárního výběžku vedoucí k eliminaci alespoň některých zubů. Pacient, zvláště je-li finančně saturovaný, bývá poté dopo- ručen k implantologovi. Ten však již nemůže kvůli nedostatečné nabídce alveolární kosti implantační léčbu provést. Náhrada zubních oblouků implan- táty by byla příliš komplikovaná nebo spojená s vy- sokým rizikem neúspěchu. Výsledkem jsou nejprve parciální a nakonec totální snímatelné zubní ná- hrady a dvojnásobné zklamání jejich nositele – po- prvé proto, že se obávaným protézám nevyhnul a podruhé, že se jim při pomalu progredující paro- dontitidě vyhnout mohl, kdyby byl k implantaci doporučen dříve. Podstatou problému je jistá kompetice mezi pa- rodontologií a implantologií. Zatímco cílem paro- dontologa je zuby zachraňovat, cílem implanto- loga je zuby nahrazovat. Čím déle jsou zuby v čelisti uchované, tím je parodontolog úspěšnější. Naopak čím dříve se k náhradě zubů přistoupí, tím jsou podmínky příznivější pro implantologa. Vzniká tak rozpor, který zůstává přes svoji závažnost téměř nepovšimnutý. Akceptovatelná resorpce kosti Pokusme se najít řešení. Pokud pacient s ne zcela stabilizovanou parodontitidou patří k převažující části populace, která nemá o implantáty zájem, je nutné využít všech dostupných možností paro- dontologie a životnost přirozených zubů co nej- více prodloužit. U možného kandidáta implantolo- gické léčby však toto pravidlo platit nemusí. V určitém okamžiku je výhodnější ukončit paro- dontologickou terapii (přestože by ještě mohla po- kračovat) a předat pacienta implantologovi, který přístup zradikalizuje – zuby extrahuje a nahradí im- plantáty. Jak tento zlomový okamžik léčby stanovit? K tomu je třeba definovat hranice resorpce kosti, kdy již začíná být použití implantátů nereálné. Zjednodušme situaci a uvažujme pouze o náhradě celého chrupu se zhotovením fixních náhrad nese- ných implantáty v obou čelistech. Vzhledem k (omezeným) možnostem augmentací musíme rozlišovat, zda posuzujeme maxilu či mandibulu, frontální nebo laterální úsek a výšku anebo tloušťku kosti. implants 33 1 2018

Seitenübersicht