Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download

Implants Czech Republic No. 1, 2018

| Kapitola z monografie Kdy parodontolog předá pacienta implantologovi? Interforaminální oblast mandibuly Kost v této krajině, zvláště je-li atrofovaná, je té- měř vždy kvalitní. I při výrazné resorpci je jí dosta- tek pro zakotvení Brånemarkova můstku. Dokonce lze implantovat i při kompletní resorpci alveolár- ního výběžku a persistenci pouze bazální části mandibuly (obr. 1). Souhrn: Riziko nadměrné resorpce kosti v této krajině není velké, téměř vždy se můžeme obejít bez augmentace. Přílišná obava z negativního efektu prolongované parodontologické terapie tedy není na místě. Laterální úseky mandibuly Při pokročilé resorpci laterální části alveolárního výběžku mandibuly dochází často po ztrátě zubů a zhojení extrakčních ran k situaci, kdy šroubové a v horších případech i čepelkové implantáty ne- jsou použitelné. Limitující anatomickou strukturou je mandibulární kanál. Augmentační procedury jsou v uvedených místech obtížné. Avšak vzhle- dem k tomu, že u Brånemarkova můstku není do této krajiny implantováno, nehraje resorpce kosti z praktického hlediska roli (obr. 2). vyrovnána onlayovou augmentací, nejspíše auto- genním kostním štěpem. Vzhledem k tomu, že si- nus lift je metoda daleko snadnější a méně zatěžu- jící než onlayová augmentace, nabízí se možnost kompenzace veškeré ztráty kosti pouze sinus liftem. Tento kompromis není z biomechanického hlediska plnohodnotný, přesto je akceptovatelný. Použijeme-li k náhradě zubního oblouku koncept All-on-6 (případně All-on-4 nebo All-on-5), role su- bantrální kosti je ještě více oslabena. Vestibuloorální rozměr reziduální subantrální kosti bývá téměř vždy vyhovující. Souhrn: Přílišná ztráta alveolární kosti je sice ne- příznivá, ale zásadní problém při náhradě celého zubního oblouku většinou nezpůsobuje. Souhrn: Resorpce kosti způsobená parodontiti- Frontální oblast maxily dou v této lokalitě implantologa neomezí. Laterální úseky maxily Zde dochází k vertikálnímu úbytku kosti jak shora (expanzí čelistní dutiny), tak zdola (parodon- titidou) (obr. 3). Výsledkem může být reziduální su- bantrální kost nepřesahující 1 mm výšky. Z teore- tického hlediska by měla být ztráta kosti způsobená expanzí čelistní dutiny kompenzovaná sinus liftem, zatímco ztráta vzniklá parodontopatií by měla být Tato krajina je z implantologického hlediska stě- žejní. Použitelnost augmentačních postupů (řízené regenerace kosti, intraorálních kostních štěpů, bone splittingu) určených ke zvětšení tloušťky kosti je omezená. Zvýšit nízkou interantrální kost nazálním liftem nebo intraorálním kostním štěpem je v prvním případě nejisté a ve druhém případě značně obtížné. Autoři nemají v této oblasti dobré zkušenosti s krátkými implantáty. Preferují fixtury dlouhé nejméně 12 mm, v krajním případě deseti- Obr. 1: V interforaminální oblasti zůstane téměř vždy dostatek kosti pro Brånemarkův můstek Obr. 2: Ani v laterálních úsecích mandibuly nehraje výrazná resorpce kosti způsobená prolongovanou paro- dontologickou terapií významnou roli Obr. 3: Resorpce alveolárního výběžku v laterálních úsecích maxily způsobená ponecháním eliminujících se zubů není zásadní překážkou Obr. 4: Nabídka kosti v interant- rální oblasti je limitující. Frontální zuby měly být u tohoto kandidáta implantační terapie včas odstraněny (spodina dutiny nosní). 34 implants 1 2018 Obr. 1 Obr. 3 Obr. 2 Obr. 4

Seitenübersicht