Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download
ePaper created 2018-02-28, 14:41:21 | version 1.38.0
| Kazuistika Nepřímá metoda pro ošetřování prostřednictvím provizorií Obr. 5 a 6: Extendování incizí za délku plánovaného kantileveru pro vytvoření adekvátní tloušťky finální protézy v oblastech kantileveru Obr. 7: Všechny implantáty měly průměr 4,1 mm a délku 14 mm, kromě FDI: #12, #11, #21 a #23/ US: #7, #8–9 a #11, které byly 12 mm dlouhé Obr. 8: Zavedení dlouhých ochranných vhojovacích válečků Obr. 9: Aplikování materiálu pro registraci skusu pro vyloučení kontaktu vhojovacích válečků a slizniční plochy protéz 20 implants 1 2017 Obr. 5 Obr. 6 bylo naplánováno zavedení 4 implantátů: #21 (FDI: #34) (tilted), #23 (FDI: #32), #26 (FDI: #42) & #28 (FDI: #44) (tilted). Pozice každého implantátu je v ideál- ním případě palatinálně od původního zubu v ma- xile a linguálně v mandibule. Důvodem pro takové umístění je vytvoření vstupního kanálu pro fixační šroub, který bývá zaváděn za incizálními hranami ve frontálních sextantech a, pokud je to možné, lin- guálně od fossa centralis v distálních sextantech. Doplňujícím benefitem palatinálního a linguálního umístění každého implantátu je to, že jejich finální pozice bude minimálně 2–3 mm od předpokláda- ných bukálních lamel a tím bude zajištěna kvalitní Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 primární stabilita implantátů a minimální úbytek kosti. Pokud nejsou zachovány 2 mm bukální kosti pro polohu implantátu, bývá doporučována aug- mentace (odebírání kostního štěpu) pro vytvoření potřebného rozměru. Cílem je předcházet postup- nému resorbování bukální stěny využitím pomalu se resorbující anorganické bovinní kosti a resorbo- vatelné kolagenní membrány. Tato membrána, po- kud je vlhká, umožňuje jednoduché tvarování a flexibilitu při překrytí transplantačního materiálu. Je rovněž důležité posuzovat tloušťku tkání. Přes každý implantát je ideální mít bukální lalok o tloušť- ce alespoň 2 mm. Tenká sliznice podmiňuje kostní ztrátu a tvorbu recesů. Pod bukální lalok je možné odebrat a fixovat štěp pojivové tkáně buďto z pa- tra nebo tuber maxillae. Alternativně, pokud je to potřeba, je možné použít allogenní štěp pojivové tkáně nebo kolagenní materiál o větší tloušťce pro zesílení tkání bukálně. Chirurgická návštěva Pacientce byla aplikována jednu hodinu před chi- rurgickým zákrokem premedikace: perorální seda- tiva (triazolam 0,25 mg), amoxicilin, steroidy a ústní dutina byla dezinfikována roztokem chlorhexidin- glukonátu (CHG). Na kůži brady a nosu pacientky byly pacientce vyznačeny dva orientační body a s pomocí sterilního jazykového depresoru s po- dobnými označeními byla změřena OVD, při zavře- ných ústech. Poté byla aplikována lokální anestezie celé dutiny ústní. Na začátku operačního výkonu byly odklopeny mukoperiostální laloky a poté suturou přichyceny k bukální sliznici pomocí hedvábí 4-0 pro zlepšení chirurgického přístupu a přehledu. Zuby byly od- straněny s cílem zachování bukální kostní lamely prostřednictvím přístroje PIEZOSURGERY® (Mectron: Columbus, OH), koncovky EX 1, EX 2, Micro saw: OT7S-3. Lůžka byla očištěna od granulací pomocí přístroje PIEZOSURGERY® (koncovka: OT4) a dů- kladně vypláchnuta sterilní vodou. S pomocí anatomicky korektní chirurgické šab- lony přidržované ve správné pozici asistencí se provedlo měření od středu bukální plošky každého zubu. V rozsahu #3 (FDI: #16) po oblast #14 (FDI:26) byla provedena vertikální redukce kosti s využitím