Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download
ePaper created 2016-11-29, 08:51:27 | version 1.38.0
92 StomaTeam 6 | 2016 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 29 Obr. 33 Obr. 35 Obr. 32 Obr. 36 Obr. 37 Obr. 34 Během dalšího vyšetření jsme zjistili, že pacientka má silný biotyp dásní s 3 mm hlubokým gingiválním sulkem kolem horního pravého postranního řezáku a horního levého středního řezáku a 1 mm kolem horního pravého středního řezáku (obr. 7, 8). V implantologii, jsou-li měkké tkáně kolem implantátu silného biotypu, se jako účinná metoda zlepše- ní estetického výsledku osvědčila úpra- va obrysu měkkých tkání vytvarováním pomocí provizorní pryskyřičné korunky určitého tvaru. Nicméně, v případě re- konstrukce defektních přirozených zubů není dostatek klinických důkazů, které Obr. 29: Čtyři týdny po nasazení dru- hých provizorních náhrad – vztah gingivy a okraje korunek byl uspokojivý Obr. 30: Jakmile byly odstraněny druhé provizorní náhrady, bylo vidět ideální gin- givální obrys Obr. 31: Obvodová gingiva kolem pilířo- vých zubů Obr. 32: Kolem zubů 12 a 11 nebyl vytvo- řen běžný schůdek Obr. 33, 34: Náhrady vykazující značnou transgingivální konvexitu Obr. 34, 35: Transgingivální obrys ná- hrady odpovídal gingiválnímu obrysu na modelu Obr. 36: Transgingivální obrys náhrady odpovídal gingiválnímu obrysu v ústech Obr. 37: Definitivní náhrada nasazená ve frontálním úseku horního zubního oblou- ku obtížné dosáhnout ideálního estetického výsledku (obr. 5). V tomto případě bylo třeba celou labiální plochu nových ko- runek posunout ventrálně tak, aby bylo možné zlepšit výšku marginální gingivy (obr. 6). Uvažovali jsme tedy o nějaké vhodnější možnosti ošetření.