Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download
ePaper created 2016-05-12, 10:19:07 | version 1.38.0
96 StomaTeam 2 | 2016 operační přístup ke kostem, jež budou v určených bodech rozděleny (osteoto- mie kosti). Následně podle informací z operace na modelech a podle vyrobe- ných dlah proběhne korekce postavení kostí a následné hojení v nové, zafixované pozici. V čelistní oblasti se po posunutí musí sledovat nejen vzájemná poloha čelistí, nýbrž také zuby a jejich okluze. Tento rozhodující krok musí ortodonti- sta připravit maximálně precizně, neboť podle okluze se pak orientuje nová pozi- ce čelistí. Při transpoziční osteotomii se může posunovat horní anebo i jen dolní čelist. V tomto případě byla indikována bignátní procedura. V dnešní době jsou téměř vždy posouvány celé části čelisti nesoucí zuby. Segmentová osteotomie se v minulosti neosvědčila a korekce chyb- ného postavení zubů jsou přenechávány kolegovi ortodontistovi. V prezentované kazuistice byla prove- dena kombinace operačních technik Obwegeser-Dal Pont a Le Fort I. Big- nátní přístup má smysl, protože během porušeného růstu se horní a dolní čelist navzájem ovlivňují (obr. 4a a b). Přesto je častokrát možné dosáhnout velmi dob- rého a méně riskantního výsledku i jen s pomocí techniky Obwegeser-Dal Pont. U této techniky se jedná o stupňovitou osteotomii z intraorálního přístupu na vzestupné větvi mandibuly. Fixace oddělených částí čelistí probíhá zpravidla kombinací dlah určených k os- teosyntéze, jež se pevně sešroubují s če- listí. Na základě většího zákroku při od- straňování osteosyntetických dlah se jeví jako vhodnější metoda Obwegeser-Dal Pont, při které se fixace provádí pouze šrouby (Hochban, 1997). Při osteotomii Le Fort I se horní čelist oddělí klasickým způsobem, patřičně se posune a poté se zafixuje čtyřmi adaptačními dlahami. Mezičelistní fixace není nutná. Rizika ortodonticko-chirurgického ošetření Jako u každého operačního zákroku mo- hou nastat nečekané komplikace, které se musí vždy pečlivě zvážit dle principu riziko vs. užitek. Dnes je transpoziční osteotomie stále velmi živě diskutována, neboť chybné postavení čelistí nepřed- stavuje v podstatě žádné srovnatelně vážné onemocnění, jakými jsou třeba tumor, absces nebo fraktura kosti, které by si vyžádaly operační řešení. Protože se jedná o tzv. volitelné zákroky, měly by platit zvláště vysoké nároky na bezpeč- nost operací. Izolovaným osteotomiím dolní čelisti, jež jasně představují nepa- trné operační riziko, by jakožto kombi- novaným ortodonticko-chirurgickým zákrokům měla být věnována zvláštní pozornost. Nejvýznamnější riziko osteo- tomie dolní čelisti s pravděpodobností kolem 5 procent představuje poškození nervus alveolaris inferior a inervace dol- ního rtu a oblasti brady. V případě osteo- tomie Le Fort I se riziko týká poškození nervus palatinus major a příslušné arte- ria palatina. V případě technik Obgeweser-Dal Pont nebo Le Fort I se není třeba obávat dal- ších vážných rizik a recidivy krvácení se dají zpravidla zvládnout v rámci poope- rační péče. Nehledě na výše uvedené musí být paci- ent dlouho před operací psychicky při- praven na to, že se jeho vzhled změní tak výrazně, až může docházet k poruchám osobnosti. Toto nelze podcenit a v lite- ratuře bylo již mnohokrát popsáno, že pacienti po transpoziční osteotomii mu- seli být delší čas pod psychologickým do- hledem. Je zcela na lékaři, aby posoudil pacienta, provázel ho celou fází ošetření a zhodnotil, zda je pacient z psycholo- gického pohledu na takto vážný zákrok připraven (obr. 5a až 6b). Obr. 5a, b: Vzhled pacientky s fixními aparáty krátce před chirurgickým zákrokem. – Obr. 6a, b: Estetická korekce a rozsah ortodonticko-chirurgické léčby jsou vskutku působivé. Obr. 5a Obr. 5b Obr. 6a Obr. 6b