Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download
ePaper created 2016-05-12, 10:19:07 | version 1.38.0
StomaTeam 2 | 2016 93 chování zubů a profylaxi sekundárních poruch. Je mimo diskuzi, že motivací většiny pacientů je zlepšení estetiky a s tím spojeného sebevědomí, přičemž v úvahu berou i případnou chirurgic- kou korekci. Příčiny dysgnacie V současné literatuře se vedou spo- ry jak o příčinách dysgnátních nálezů tak i o etiologii dysgnátních symptomů u ortodontických pacientů. V Schopfově práci o podílu exogenních faktorů, jež se podílejí na vzniku dysgnacie, se nedoká- zali dopracovat k žádným konkrétním údajům o procentuelním zastoupení pa- cientů se získanou a dědičně podmíně- nou dysgnacií (Schopf, 1981). Přesto se během posuzování jednotlivých přízna- ků pacientů podařilo získat poznatek, že pouze u 48 procent pacientů bylo možné spojit přítomnost dysgnátních sympto- mů s vnějšími etiologickými faktory. Sae- kel a Brodmann dospěli ve své expertíze z roku 2001, provedené na základě Scho- pfovy publikace, k závěru, že 20 procent anomálií by muselo být podmíněno dě- dičně a tím pádem by se nedaly ovlivnit profylaktickými prostředky. Následkem toho by 80 procent dysgnacií muselo být v předstihu řešitelné prevencí, takže by se ve spojení s redukcí vzniku kazů u dětí, vycházející z Německé studie orálního zdraví, musel teoreticky snížit i počet pacientů potřebujících ortodontický zá- krok. Univerzitě v Greifswaldu s profe- sorem Henselem se však podařilo určit, že 20,3 % symptomů je klasifikováno jako podmíněné dědičně, 44,3 procent jako exogenní a 35,3 procent jako nejed- noznačně zařaditelné, takže na základě těchto výsledků se na ně nemůže vzta- hovat předpoklad, že 80 procent dysg- nacií by muselo být ovlivnitelné prevencí (Hensel, Stanovisko DGKFO – Německá ortodontická společnost, 2001). Rozdílná data a názory ozřejmují složi- tost jednoznačného zařazení dysgnacií. Bez ohledu na to tu však stojí pacient se svou úzkostí a očekává léčbu svých pří- znaků včetně dlouhodobě stabilních vý- sledků provedeného ošetření. V důsled- ku toho by se u případů dysgnacie, jež se už nejeví ošetřitelné čistě ortodonticky, mělo uvažovat nad ortodonticky-chi- Obr. 2a, b: OPG a boční telerentgenový snímek pacientky na začátku ošetření. Telerent- genový snímek objasňuje nutnost operačního postupu. Obr. 1e Obr. 2a Obr. 2b Obr. 1f Obr. 1g