Biomechanika implantátů v praxi Výše uvedené biomechanické vlastnosti lze de- monstrovat na GC Aadva Standard implantátech. Tyto implantáty jsou zhotoveny z titanové slitiny typu 5 (Ti-6Al-4V). Vlastnosti slitiny typu 5 jsou vý- hodné zejména díky signifi kantně vyšší mecha- nické odolnosti oproti implantátům z čistého ti- tanu.25 In vitro testy dále prokazují nižší pravděpo- dobnost fraktury implantátu a vyšší rezistenci vůči žvýkacím silám. I to je možná důvodem, proč výrobce nekontra- indikuje zavádění implantátů o průměru 3,3 mm v oblasti premolárů. Autoři nicméně doporučují ře- šit tyto situace individuálně a případně spojit více implantátů jednou suprakonstrukcí. Jak již bylo ře- čeno výše, tenký implantát může bez problémů odolat žvýkací zátěži, ale přenos sil není ideální. Samostatně stojící implantát nahrazující premolár by měl mít průměr 4 mm. Dostupné průměry jsou 3,3 mm, 4,0 mm a 5,0 mm při délkách od 6,0 do 14,0 mm. Charakteristickým rysem GC Tech implantátů je cylindrický design s mírnou kónicitou v apikální části. Cylindrické tělo opatřené závity odolává nea- xiální zátěži, zatímco kónická apikální část umož- ňuje dosáhnout vyšší primární stability při zavá- dění. Povrch je pískovaný a leptaný kyselinou, a to tak, aby byly vytvořeny tři oddělené oblasti, každá s jinou hrubostí. Cílem je usnadnění oseointegrace. Mikrozávity v cervikální oblasti jsou pak přínosné pro distribuci žvýkacích sil na kompaktu při vrcholu alveolární kosti. Implantáty mají kónické spojení s abutmentem a vnitřní antirotační hexagon. Tento typ spojení im- plantátu s abutmentem je výrobci široce používán k zamezení mikropohybů a redukci mikrospár, je- jichž přítomnost vede k bakteriální kolonizaci, pum- ping efektu 26, povolení okluzního šroubku a fraktu- rám továrních či laboratorních komponent. Kónické spojení implantátu s abutmentem dobře těsní a poskytuje kvalitní a stabilní dosed.27 Zipprich et al. sledovali dynamické změny mikrospáry a mik- ropohyby u několika značek a typů designu im- plantátů 28 a potvrdili, že implantáty s kónickým spojením (Ankylos a Astra Tech, Dentsply Sirona) vykázaly oproti jiným designům výrazně lepší vý- sledky. Další výzkumy do této skupiny zařadily i GC Aadva Standard implantáty. Ani u jedné řady im- plantátů se při zátěži neobjevily výraznější změny mikrospáry.29 Praktické využití v komplikovaných situacích Na příkladu následujících kazuistik uvádíme pou- žití GC Aadva Standard implantátů v biomecha- nicky nepříznivých podmínkách. Implantáty čelí největší žvýkací zátěži v distálních úsecích čelistí. Rizikovým faktorem pro dlouhodo- bou funkčnost implantátů v horní čelisti předsta- vuje spongiózní struktura kosti, díky níž je fyzický kontakt implantátu a kosti nejnižší v celých ústech. Navíc je kost snadno náchylná k resorptivním pro- cesům z orální strany a další omezení představuje pneumatizace čelistní dutiny. V praxi často vídáme pneumatizaci zasahující až k samotnému vrcholu reziduální kosti. Obvyklým výkonem pro možnost zavedení implantátu nebo implantátů v takovýchto situacích je sinus lift. Případ č. 1 Ošetření této situace je zachyceno na obráz- cích 3–12. Žena středního věku, nekuřačka, přišla o zuby v laterálním úseku horní čelisti před mnoha lety v důsledku zubního kazu. Pacientka měla dob- rou orální hygienu, netrpěla onemocněním paro- dontu, ani žádným systémovým onemocněním. Vertikální nabídka reziduální kosti byla omezena pneumatizací čelistní dutiny. Rozhodli jsme se při- stoupit k otevřenému sinus liftu. Elevovali jsme Schneiderovu membránu a vzniklou dutinu vystlali materiálem PARASORB Fleece Genta HD (RESORBA) a kostním xenograftem (obr. 3–6). Do premolárové a molárové oblasti jsme zavedli implantáty o roz- měrech 3,3 × 12,0 mm a 4,0 × 10,0 mm (obr. 7, 8). Vy- preparované okénko v laterální stěně čelistní dutiny jsme překryli resorbovatelnou kolagenní membrá- nou (PARASORB RESODONT Forte, RESORBA) a sliz- niční lalok uzavřeli monofi lní suturou (RESOPREN 6/0, RESORBA) (obr. 9, 10). Hojení probíhalo bez komplikací po dobu šesti měsíců. Implantáty jsme následně opatřili spojenou šroubovanou metaloke- ramickou suprakonstrukcí (obr. 11, 12). Cílem spo- jení korunek bylo – s ohledem na výše uvedená fakta – minimalizovat stres vyvíjený na periimplan- tátovou kost. Případ č. 2 I postranní úseky dolní čelisti mají svá specifi ka. Ačkoliv struktura kosti umožňuje vysokou primární stabilitu, resorpce často neumožňuje konvenční za- vedení implantátů. Limitujícími anatomickými strukturami jsou mimo jiné nervus alveolaris infe- rior a n. mentalis. Nezřídka se tak nevyhneme aug- mentačním výkonům. Za určitých okolností je možné augmentovat i implantovat zároveň. Při do- statečné výšce kosti lze využít techniku splittingu 84 StomaTeam 3 | 2019