telně viditelných. Proto může být opod- statněně usuzováno, že nedostatek pozo- rovatelných známek SF na konvenčním rentgenovém snímku neprokazuje její nepřítomnost. V naší kazuistice, o které právě referuje- me, jsme byli schopní vyhodnotit mandi- bulu pacienta ve 3D zobrazení a SF zde byly ve skutečnosti hluboce prominentní a hypoplastické. Bylo tedy nemožné pro- vést chirurgický zákrok bez 3D zobraze- ní. Preoperativní nastudování snímků je důležité před jakoukoli chirurgickou pro- cedurou v distální mandibulární oblasti. CBCT může být velice nápomocné pro detekování variací SF, které by jinak při využití konvenčních technik radiologic- kého vyšetřování mohly být přehlédnuty. Ve zde prezentované kazuistice bylo mož- né vizualizovat diagnózu anatomického omezení díky vyšetření prostřednictvím CBCT. Navíc, přesné proměření SF a pře- hlédnutí 3D prostorových rekonstrukcí, které jsou exkluzivní pomůckou tech- nologie počítačové tomografie, přináší výhody ve studiu významných anatomic- kých struktur. Někteří autoři zdůrazňují vyšší úspěšnost zavádění implantátů s využíváním preoperativních CT skenů. Precizní 3D vizualizace bezzubé oblasti a následné zavedení implantátu může být dosaženo prostřednictvím CBCT zobra- zování zprostředkující počítačem asisto- vané plánování orální implantologické chirurgie. Přestože se technologie počítačové to- mografie s kuželovým svazkem paprsků rapidně vylepšuje, benefity vyšetřování pomocí CBCT musí převážit jakékoli potenciální rizika. Na základě stovky předoperačních vyšet- řování pacientů vyžadujících posouzení ohledně dolní čelisti prostřednictvím spirální počítačové tomografie (CT) před zavedením implantátu klasifikovali Parnia F. a kol. hloubku fossy glandulae submandibularis jako funkci hloubky linguální konkavity v celém rozsahu až do maximální hodnoty 6,6 mm. Hloubka linguální konkavity mandibuly byla roz- dělena do tří skupin. Linguální konkavi- ta (hloubka ≥ 2 mm) byla pozorována v 80 % čelistí. Ve 20 % případů, zde byly Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 10: Axiální řezy na CBCT demonstrují, že výška extrakčního lůžka je 8 mm Obr. 11: Hluboká SF – Obr. 12: CBCT snímky poskytující virtuální pozici implantátu a jeho angulaci deprese hluboké méně než 2 mm (typ I) a v 52 % případů byly konkavity hluboké 2 až 3 mm (typ II). Okolo 28 % vyšetřo- vaných oblastí prokazovalo signifikantní konkavity více než 3 mm (typ III). Sta- novená distribuce neprokázala žádnou závislost na věku a pohlaví vyšetřených pacientů v této studii (P > 0,05). Koba- yashi a kol. vypátrali, že chyby v měření byly v rozmezí od 0 do 1,11 mm (0 % až 6,9 %) na CT a od 0,01 do 0,65 mm (0,1 % až 5,2 %) na CBCT, s chybami měření 2,2 %, resp. 1,4 % (P 0,0001). Na základě těchto výsledků konstatuje tato studie, že vzdálenost může být přesněji měřena prostřednictvím CBCT. Lascala a kol. došli v jejich studii k závěru, že ačkoliv CBCT snímek podhodnocuje aktuální vzdálenost mezi lebečními lokalitami, odlišnosti jsou však signifikantní pouze pro spodinu lebeční a z tohoto důvodu jsou důvěryhodné pro lineární evaluaci naměřených hodnot jiných struktur, kte- ré jsou blíže asociované s dentomaxilofa- ciálním snímkováním. Podle Chana HL a kol. se incidence per- forování linguální lamely během zavá- dění implantátu prediktabilně pohybuje mezi 1,1 % až 1,2 % a s největší pravděpo- dobností k ní dochází u hřebene typu U. Závěr Zobrazení získané prostřednictvím dvoj- rozměrné (výška a šířka) radiografie nemůže odhalit drahocenné informace ve třetím rozměru (hloubce). Tento fakt limituje její využití. V určitých situacích, například selektování hloubky SF pro im- plantaci, je potřebná trojrozměrná vizua- lizace anatomických ohraničení. Za těch- to okolností je trojrozměrné zobrazování poskytované CBCT extrémně hodnotné. Ve srovnání s panoramatickým rentge- novým snímkem může využití CBCT vý- znamně zlepšit náhled vedoucí k dřívější konečné diagnóze a nejlepšímu možné- mu terapeutickému plánu. DT StomaTeam 3 | 2017 85