Dental Tribune Czech & Slovak Edition No.1, 2016

StomaTeam 1 | 2016 89 Obr. 10 Obr. 9 - - - Duálně tuhnoucí kompozitní materiá- ly vykazují nejlepší fyzikální vlastnosti i nejlepší polymeraci při dostatečné ex- pozici světlu, přestože se o nich tvrdí, že polymerují bez přítomnosti světla [57–61] a „neexistují žádné důkazy pro skuteč- nou chemicky vyvolanou polymeraci duálně tuhnoucích pryskyřic, ke které by docházelo po skončení expozice světlu.“ [62] Tato skutečnost je zvláště důležitá pro duálně tuhnoucí samoadhezivní prysky- řičné cementy Maxcem a RelyX Unicem, které vykazují lepší míru konverze, jsou- -li aktivovány světlem, přičemž nedosta- tečná světelná aktivace snižuje konverzi monomeru o 25 až 40 procent [63] a na- vzdory duálně tuhnoucímu složení je míra vytvrzení mezi samoleptacími ad- hezivy přinejlepším pouhých 41,52 pro- cent.[64–66] To znamená, že umístění velké vrstvy duálně tuhnoucího kompozitního materiálu do endodontického přístupo- vého otvoru a následné umístění několi- ka segmentů vláknem vyztužených čepů, které přenesou dostatek světelné energie do hloubky okluzálního dna přístupové preparace, zlepší polymerační konverzi, což povede ke kompozitnímu materiálu vykazujícímu vynikající fyzikální vlast- nosti. Jako poslední poznámku uvedeme, že bylo prokázáno, že okamžitá polymerace světlem vysoké intenzity vytváří největší polymerační napětí. Ilie a kol. uvádějí: „Vznik rychlé kontrakční síly, vysoké kontrakční napětí a časný začátek napětí vytváří napětí v materiálu s možným ná- sledným narušením vazby ke struktuře zubu“.[67] K tomuto závěru došlo v litera- tuře mnoho dalších autorů s výslednými doporučeními pro pozvolný nástup svě- telné intenzity nebo použití nižší energie po delší dobu. [68, 69] Miller uvádí: „Vý- robci i nadále činí různá bizarní tvrzení o schopnostech vytvrzování jejich vý- robků, přičemž většina z nich spadá do kategorie příliš dobrých než aby to byla pravda“[70] a Swift uzavírá: „Délky vytvr- zování doporučované výrobcem nemusí poskytnout množství energie potřebné pro adekvátní vytvrzení kompozitního materiálu, a to ani za ideálních labo- ratorních podmínek“, a „velmi krátké délky vytvrzování nejsou ve většině kli- nických situací dobrý nápad“ a „jsou potřeba delší doby vytvrzování“.[71] Swift také říká: „Namísto urychlení tzv. turbo hrot ve skutečnosti sníží množství světla, které dopadne na kompozitní materiál, aby spustilo polymerační proces.“[72] Klinický případ 64letá žena si stěžovala na spontánní bolest na dolní levé straně čelisti trvající jeden týden, která vystřelovala k čelistní- mu kloubu a způsobovala bolesti hlavy. Také si stěžovala na citlivost na horké a studené s bolestivostí při skousnutí. Klinické testy odhalily bolest v reakci na chlad, která přetrvávala pět minut a ostrou elektrizující bolest při umístě- ní sondy na hrot DL hrbolku. Byla vidět distální prasklina. Nebyl zjištěn žádný parodontální chobot. Všechny ostatní dolní levé a horní levé zuby byly dle testů vitální a asymptomatické. RTG snímek odhalil malou mělkou minimálně inva- zivní amalgámovou výplň (obr. 3). Dia- gnózou byl „syndrom prasklého zubu“ s nevratně zanícenou dření. Pacientka byla poučena o problematické dlouho- dobé prognóze prasklých zubů, přesto se rozhodla zub zkusit zachovat a byla sro- zuměna s tím, že pokud se prasklina roz- šíří do kořene a vytvoří se parodontální chobot, bude dalším schůdným řešením extrakce a zavedení implantátu. Vzhledem k minimální invazivitě výpl- ně se předpokládalo, že po endodontic- kém ošetření zbude dostatek koronální struktury zubu, který umožní prepara- ci pro celoplášťovou náhradu s úplným okrajovým uzávěrem vysokým nejmé- ně 2 mm a stejně tak širokým (obr. 4). Obrázek 5 je zvětšený snímek distální vertikální praskliny s opotřebovanou fazetou na linguálním hrbolku ukazující na rušivé kontakty na pracovní straně. Endodontické ošetření bylo zahájeno pod mikroskopem a po důkladném de- bridementu a vytvarování prostor ko- řenového kanálku (obr. 6) byly kořeny obturovány gutaperčou za použití tech- niky kondenzace kontinuální vlnou do úrovně 2 mm pod pulpálním dnem (obr. 7). Leptání kyselinou fosforečnou bylo zahájeno nanesením leptadla Ultra-Etch Etchant (Ultradent), které bylo následně mikroštětečkem rozetřeno i k naleptání dentinu, dále bylo důkladně opláchnuto a zub osušen jemným proudem vzduchu (obr. 8). Obrázek 9 ukazuje nanášení vazebného prostředku MPa (Clinical Research Dental) mirkoštětečkem, po němž opět následovalo roztírání napo- máhající hlubší penetraci vazebného prostředku a odpařování rozpouštědla po dobu deseti sekund. Vazebný prostře- dek byl vytvrzen polymerační lampou Valo Curing Light (Ultradent) po dobu deseti sekund za použití hrotu Valo Pro- xiball Lens (obr. 10). Segmenty Macro- -Lock X-RO byly zkontrolovány, zda pasují do ústí všech tří kanálků a poté byly potřeny vazebným prostředkem MPa, který byl vytvrzen po dobu deseti sekund (obr. 11). Do dřeňové dutiny, do poloviny okluzální výšky klinické ko- runky, byl vstříknut materiál Cosmeco- re (Cosmedent) A2 (obr. 12). Segmenty Macro-Lock X-RO byly vloženy do Cos- mecore a následovalo 10sekundové vy-

Dental Tribune Czech & Slovak Edition No.1, 2016

Přehled