Dental Tribune Czech & Slovak Edition

7 ké nepravidelnosti v keramice, což může vést k chippingu nebo rozsáh- lým frakturám. Zásadní pravidlo je, že keramika v dutině ústní musí být podložena buď tkáněmi zubu, nebo pod ní ležícím vysoce odolným ma- teriálem. Keramika je přirozeně křehký mate- riál s vysokým modulem elasticity, je proto náchylná k tvorbě prask- lin. Mikroskopické nedokonalosti uvnitř materiálu označované jako Griffithovy vady se mohou zvětšit až vprasklinyavéstikvelkýmfrakturám v keramice. Tyto praskliny jsou šíře- ny dále díky nepříznivému orálnímu prostředí: dynamika (okluzní síly) a vlhkost (korozivní stres). Svoji roli má i statická únava která je zá- vislá na čase a může nakonec vyústit v prasknutí (Obr. 8). Aby se zabránilo propagaci prasklin, používá se řada zesilujících mecha- DT pokračování ze strany 5 8. ROČNÍK 23. − 25. května 2013, Ostrava www.indent.cz Dentální veletrh & konference nismů, např. infiltrace sklem a vytvr- zení změnou fáze materiálu. Vznik fraktur rovněž ovlivňují klinické poměry, metoda zhotovení rekon- strukce a také metoda zpracování a zesílení keramiky při výrobě. Keramiku lze rozdělit do dvou sku- pin na základě toho, co se ni nachá- zí. První skupinou jsou rekonstrukce tvořené jedinou keramikou a tyto re- konstrukce přímo naléhají na tvrdou zubní hmotu, na níž jsou adhezivně nacementované. Druhou skupinou jsou dvouvrstvé náhrady, jejichž podkladem je materiál, který se dále esteticky fazetuje (obr. 9–11). Tím- to podkladem může být kov nebo denzní vysoce odolné keramické já- dro. Tyto rekonstrukce mohou být nacementovány pryskyřičným ce- mentem nebo RMGI.5 Dentální keramiky lze rozdělit na keramiky na bázi silikátů, aluminie nebo zirkonie. Silikáty jsou ma- teriály méně mechanicky odolné s vysokým obsahem skla a s výbor- nými optickými vlastnostmi, které jim zajišťují pozici nejestetičtějšího typu keramiky, např. leucitová kera- mika, lithium disilikátová keramika, apod. (obr. 12). Aluminiové a zir- koniové keramiky mají obsah skla redukován, proto mají redukovanou translucenci a nižší průchod světla, což sice snižuje estetiku, ale nabízí výrazně větší odolnost, např. alumi- niová keramika (pevnost v ohybu asi 700 MPa) a zirkoniová (pevnost v ohybu více než 1000 MPa). Díky větší tvrdosti a nižší estetice jsou zir- konie a aluminie nepříliš vhodné pro jednovrstvé rekonstrukce, poskytují však ideální podklad pro dvouvrstvé estetické náhrady, kde zajišťují pev- né a odolné jádro pro silikátové ke- ramiky a vícečlenné fixní můstky. Klinický postup Konečné rozhodnutí, jak cemento- vat, záleží na klinické situaci. Nepo- skytuje-li tvar preparovaného zubu dostatečnou retenci a rezistenci, tedy ideální úhel cement/rekonstrukce 6 (12˚ úhel konvergence), je velmi ro- zumnépoužítpryskyřičnýcementpro posílení a zlepšení odolnosti kom- plexu zub/cement/rekonstrukce. 6 Podobně, pokud revidujeme rekon- strukci s nepřesným marginálním uzávěrem, lze otevřené okraje zape- četit pryskyřičným cementem. Pokud však nelze zajistit suché prostředí, např. při subgingiválním okraji, je vhodnější použití RMGI, které jsou méně citlivé na vlhko. Cementování nepřímých estetic- kých rekonstrukcí Adhezivní tmelení nepřímých es- tetických rekonstrukcí je náročná technika vyžadující přesné dodržení protokolu zpracování. I sebemen- ší odchýlení od přísných postupů nebo použití nevhodných materiálů je základem katastrofy. Nutno brát v úvahu i unikátnost estetických rekonstrukcí, která je daná tím, že jsou často neretentivní, tenké, jemné a křehké a vyžadují velmi opatrné za- cházení, aby nedošlo k poškození bě- hem procesu cementování (obr. 13). Výběr cementu Při rozhodování o typu cementu pro estetickou rekonstrukci vybíráme ze dvou možností – buď RMGI nebo pryskyřice. I když RMGI cementy poskytují chemickou adhezi k den- tinu, jsou nevhodné pro estetické rekonstrukce kvůli menší mecha- nické odolnosti a špatným optickým vlastnostem (velká opacita), které způsobují, že translucentní silikáto- vá keramika vypadá „neživě“. Mají také omezený výběr odstínů, proto je složité vybrat vhodnou barvu cemen- tu. RMGI cementy navíc procházejí během tuhnutí výraznými objemo- vými změnami, což může poškodit tenkou jednovrstvou keramiku. Pro- to je ideálním cementem pro estetic- kou rekonstrukci pryskyřice, která má výborné mechanické, optické a fyzikální vlastnosti (Tab. I). Krom toho nové pryskyřičné cementy také lze aplikovat v malé tloušťce asi 8 až 21 µm, což ve srovnání s RMGI značně redukuje mikronepřesnosti. 9 Nevýhody pryskyřičných cementů jsou hydrolytická degradace, časově ne zcela stabilní barva, pooperační citlivost a nutnost přesného dodržo- vání adhezivní techniky. Dalším rozhodnutím je volba mezi AR a CR cementy. AR varianty jsou nevhodné pro estetické rekonstrukce kvůli jejich omezeným barevným va- riantám, a protože je obtížnější kon- trolovat pracovní čas u duálně tuh- noucích materiálů, což znesnadňuje očištění přebytků cementu. Krom toho, řada estetických rekonstrukcí vyžaduje minimální preparaci, kte- rá je obvykle ukončena ve sklovině. Samoleptací AR cementy nevyžadu- jí izolované leptání 37% kyselinou fosforečnou a kyselé pH primeru nemusí zajistit dostatečné naleptání skloviny pro efektivní bonding. 10 Z těchto důvodů je CR ideální vol- bou pro cementování estetických re- konstrukcí v barvě zubu. CR cementy jsou doporučené pro jednovrstvé, neretentivní rekon- strukce ze silikátové keramiky (nízká pevnost v ohybu 100 až 300 MPa), protože poskytují zvýšenou translucenci, za předpokladu, že bar- va zubních tkání je akceptovatelná. Tyto keramiky lze leptat kyselinou fluorovodíkovou (HF), což zvýší mechanickou odolnost, a když jsou ošetřeny silany (obr. 14 a–c), vytvoří silika-silanovou vazbu na rozhra- ní cementu a povrchu náhrady. CR cementy však musí být používány v kombinaci s odděleným DVS buď total-etch nebo self-etch systémem. Konvenční pryskyřice mají řadu barev a try-in past pro přesný výběr odstínu. Světlem tuhnoucí CR mo- hou být použity pro rekonstrukce o tloušťce 1,5–2 mm nebo slabší, du- álně tuhnoucí CR pro tloušťku větší než 2 mm nebo náhrady s opákními jádry, což rozšiřuje jejich klinickou aplikaci. DT Pokračování v příštím vydání Dental Tribune.