Dental Tribune Czech & Slovak Edition

9 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 16: Snímek v modulu Camera Raw programu Photoshop. Kliknutím je aktivován nástroj pro vyvážení bílé a další kliknutí na referenční šedou kartu eliminuje barevné zkreslení. – Obr. 17: Snímek s pozadím neutralizovaným programem Photoshop. Tímto způsobem lze mnohem snadněji posoudit barvu. – Obr. 18: Použití přístroje Easyshade. – Obr. 19: U této korunky si pacient stěžoval na příliš nízkou hodnotu jasu. Snímek před zákrokem. – Obr. 20: Snímek po zákroku. Střední řezák zhotovený pomocí VM 13 (VITA). Obr. 19 Obr. 20 DT pokračování ze strany 8 O autorovi Prof. Edward A McLaren Provozuje soukromou praxi v obo- ru protetické a estetické stomatolo- gie. Je ředitelem UCLA Center for Esthetic Dentistry UCLA, které poskytuje studijní programy pro absolventy oboru zubní lékařství. Rovněž je zakladatelem a ředi- telem UCLA School for Esthetic Dental Design. Prof. McLaren je členem American College of Prosthodontics, Pacific Coast So- ciety for Prosthodontics, Interna- tional College of Prosthodontics, American Academy of Esthetic Dentistry, International Society of Dental Ceramics, International Association for Dental Research, American Association for Dental Research, American Dental Asso- ciation a California Dental Associ- ation. Aktivně se účastní výzkumu v oblasti protetické stomatologie a materiálů a publikoval několik článků. Vede probíhající klinický výzkum týkající se různých sys- témů zubních náhrad. Má za se- bou četnou přednáškovou činnost a vedl celou řadu praktických kurzů pro řádné a postgraduální studenty týkajících se keramiky a estetiky. Prof. Edward A McLaren UCLA Continuing Dental Educa- tion, Box 951668, Room A0-121 CHS, Los Angeles, CA, USA (obr. 10). Opět doporučuji elimino- vat nejméně pravděpodobné odstíny a zvolit dva nebo tři nejbližší (obr. 11). Poté zhotovte několik snímků k posouzení jasu. Dalším krokem je určení úrovně in- tenzity, přičemž u většiny odstínů M nalezneme tři. Jsou označeny čísly 1, 2 a 3 (obr. 12). Nejlépe je opět použít proces eliminace a zaznamenat nej- pravděpodobnější volbu, případně si všimnout, že se pohybujeme mezi dvěma úrovněmi intenzity. Úrovně intenzity jsou od sebe v barevném prostoru naprosto stejně vzdáleny. U vzorníku Linearguide jsou různé úrovně intenzity všech barevných tónů ve zvláštním nosiči (obr. 13). Použití tohoto systému usnadňuje určení případů, kdy se příslušná in- tenzita pohybuje mezi dvěma hod- notami. Přiložím k sobě nejpravdě- podobnější sadu intenzit ze vzorníku a měřené zuby, přičemž vyfotogra- fuji dvě hodnoty, které se jeví jako nejbližší (obr. 14). Posledním krokem je volba barevné- ho tónu. Zkušenost ukazuje na to, že jestliže je správně zvolen jas a inten- zita, pozorovatel si nevšimne špatně zvoleného barevného tónu, pokud se pohybuje v běžném barevném rozpětí přirozených zubů. Stojí však za povšimnutí, zda zuby mají čer- venavý, naoranžovělý nebo žlutavý barevný tón. Existují tři specifické barevné tóny: střední (naoranžově- lý), který odpovídá střední škále při- rozených zubů, žlutější a červenější barevný tón, které mají od středního úplně stejnou vzdálenost v barevném prostoru. Jako první bych posoudil barevný tón M u vybrané nejprav- děpodobnější hodnoty jasu (obr. 14), přičemž bych rozhodl, zda odpovídá, nebo je červenější, případně žlutější. Hodnotu zvoleného barevného tónu zaznamenám. Konečné určení ba- revného tónu bude provedeno z foto- grafie a počítačové analýzy popsané v následujících kapitolách. Specific- ké charakteristiky (jako jsou praskli- ny nebo odvápnění) lze zaznamenat pomocí kvalitní fotografie. Digitální fotografie jako nástroj sdílení informací o odstínu barvy Druhá část mého pracovního postupu pro zjišťování odstínu zubů je použití digitální fotografie pro zhotovení již dříve popsaných snímků pro analýzu intenzity a jasu. Podrobné informace ohledně fotoaparátů, výběru blesku a specifického nastavení fotografic- kého přístroje jsou k dispozici z mno- ha zdrojů. Je však třeba, aby čtenář věnoval pozornost i referencím.17–19 Zde jsou nejdůležitější body: • použijte digitální zrcadlovku s výměnnými objektivy • ukládejte snímky ve formátu RAW • pokud možno ručně kontrolujte expozici a vyvážení bílé při spe- cifické vzdálenosti blesku od fo- tografovaných objektů Pro sdílení informací o odstínu zubu se zubním technikem jsou třeba čtyři snímky. Jeden snímek obsahuje dvě nebo tři nejpravděpodobnější úrovně jasu ze vzorníků 3D-Master nebo Li- nearguide přiložené k posuzovaným zubům (obr. 9). V případě vzorníku Classical by na takovém snímku měly být čtyři nejbližší úrovně jasu (obr. 6). Mějte na paměti, že cílem je pracovat s určitým rozpětím jasu. V ideálním případě by jeden odstín měl mít lehce vyšší a jeden lehce nižší úroveň jasu. Druhý snímek obsahuje dvě úrovně intenzity, kte- ré jsou k daným zubům nejbližší. I v tomto případě má jeden odstín o něco vyšší a jeden o něco nižší úroveň intenzity. Na třetím sním- ku zaznamenejte nejbližší hodnotu jasu, a to s použitím digitální šedé referenční karty připevněné k jedno- mu z odstínů vzorníku (lze to udělat i u prvního snímku k posouzení jasu). Referenční kartu připevňuji pomo- cí vosku (obr. 6). Použití této karty mi dává možnost korigovat barev- né zkreslení, které je nevyhnutelné, protože všechny fotografické blesky mají lehce odlišnou teplotu chroma- tičnosti (barevnou teplotu) a úroveň nabití kapacitoru blesku může tuto hodnotu také ovlivnit. Tento postup korekce probereme později. Čtvrtým snímkem (obr. 15) je snímek navlh- čeného připraveného zubu s přilože- ným vzorníkem. Slouží k tomu, aby zubní technik viděl preparační barvu a mohl tak podle potřeby upravovat build-up nebo základní barvu, a ko- rigovat tak preparační barvu. Je nezbytné, aby všechny snímky byly zhotovené se vzorníkem a zuby ve stejné vertikální rovině, protože objekty blíže k fotoaparátu budou vnímány jako jasnější a vzdáleněj- ší objekty jako tmavší. Jak už bylo zmíněno, vzorník i zuby by měly být navlhčeny glazovací tekutinou. Tyto fotografické informace budou zub- ním technikem použity k vizualizaci kontrastů mezi vzorníkem a přiroze- nými zuby. Program Photoshop pro práci se snímky Existuje mnoho způsobů použití pro- gramu Photoshop (Adobe) ke sprá- vě a úpravě snímků. Rozsah tohoto článku mi neumožňuje popsat ovlá- dání tohoto softwaru pro zmíněnou problematiku. Photoshop nebo jeho součásti se při analýze barvy zubů a sdílení získaných informací použí- vají pro dva konkrétní účely. Chcete-li provést korekci vyvážení barev, otevřete snímky s jednotlivý- mi odstíny barev v zásuvném mo- dulu Camera Raw a poté klikněte na tlačítko „select all“. Klikněte na nástroj k vyvážení bílé (white ba- lance tool – obr. 16) v levém horním okně aplikace Camera Raw a poté na šedou referenční kartu na obrázku. Pokud je na snímku barevné zkresle- ní, dojde k opětovnému vyvážení ba- rev. Stejný postup opakujte u všech snímků. Program Photoshop je ideálním ná- strojem pro izolování odstínů vzor- níku a analyzovaných zubů od jejich pozadí (obr. 17). Čtenář může pro tento účel využít dříve publikovaný podrobný pracovní postup.18 Využití zařízení pro počítačovou analýzu odstínů Třetí a stejně významný aspekt mého postupu při výběru barvy zubů je vy- užití počítačové technologie vyvinu- té pro tento účel. Počítače, internet a veškeré digitální technologie proni- kají do všech oblastí života, přičemž stomatologie není výjimkou. V tom- to oboru již bylo představeno něko- lik technologií pro výběr barvy. Dnes bychom nebyli bez jednoho z digitál- ních systémů pro výběr barvy schop- ni pracovat, vývoj těchto systémů však zatím nedosáhl takové úrovně, aby mohl nahradit lidské vnímání. Včlánku tohoto typu by nebylo vhod- né podrobně se věnovat vědeckým a technologickým aspektům různých systémů, spíše je na místě se zmínit o jejich praktickém využití při mo- derní analýze barvy zubů a předávání takto získaných informací. Počítačové systémy testované u nás na pracovišti umí lépe vy- hodnotit základní odstín než jejich průměrný lidský protějšek. Člověk je však schopen lépe odhalit jemné odlišnosti barvy zubů. Na základě zkušeností proto soudíme, že počí- tače lze využít k analýze základních odstínů, poté je však na místě vizu- ální posouzení a kvalitní digitální fotografie. Výsledkem těchto tří způsobů využitých společně budou přesné informace o barvě zubu pro zubního technika. Sám vizuální po- souzení provádím jako první ještě před počítačovou analýzou odstínu, aby nedocházelo k ovlivnění mého vnímání. Na univerzitě UCLA (University of California, Los An- geles) máme několik systémů; VITA Easyshade (Vident), Shade-X a Shade-Rite (oba vyrábí X-Rite) a Crystal Eye (Minolta), přičemž na trhu je i několik dalších. Všechny tyto systému fungují do jisté míry. Na základě zkušenosti jsme do- spěli k názoru, že zařízení by mělo být jednoduché a dávat přesný zá- kladní odstín. Easyshade (obr. 18) je dle našeho testování pro výběr základního odstínu nejjednodušší a ukázalo se, že jeho výsledky jsou u základního odstínu přesnější než výsledky průměrné vizuální ana- lýzy provedené skupinou zubních lékařů. Pokud nejsou zhotoveny fotografie (což se nedoporučuje), zařízení Crystal Eye rovněž podá dobré informace o odstínu včetně digitálního snímku, systém je však mnohem nákladnější. Na obrázcích 19 a 20 vidíme střední řezák zho- tovený s použitím této technologie před a po nasazení. Shrnutí Tento článek podrobně popisuje tří- fázový systém výběru barvy zubů a sdělení získaných informací dal- ším zúčastněným stranám. Všech- ny tyto fáze spolu vzájemně souvisí a jsou-li používány společně, redu- kují nutnost předělávání protetiky v Centru estetické stomatologie UCLA o 80 %. DT Poznámka redaktora: komplet- ní seznam referencí je k dispozici u vydavatele.