Please activate JavaScript!
Please install Adobe Flash Player, click here for download

Dental Tribune Czech & Slovak Edition

5 Obr. 9 Obr. 10 PO Obr. 7 Obr. 8 zahrnující druhý typ štěpů vyžadují po lékaři přípravu dvou operačních míst: jedno, ze kterého se bude tkáň odebírat (1) a další, kam se bude štěp vkládat (2). V tomto případě má au- togenní štěp jiné krevní zásobení. Kombinace případu a) a b) jsou také známy.22–24 Štěp se stopkou byl poprvé popsán Grupem a Warrenem v roce 1956.25 Tento postup zahrnuje uvolnění lalo- ku v celé tloušťce tkáně a jeho late- rální posun a suturu donorové tkáně na místo přilehlé se zachováním krevního zásobení. Tato technika a další obdobné byly vymyšleny k rozšíření zóny PG. Pozdější modi- fikace zahrnovaly například dvojitý papilární štěp26 představený Cohe- nem a Rossem v roce 1968, šikmý rotovaný lalok27 a rotovaný lalok.29 Tato technika zahrnuje uvolnění la- loku o celé tloušťce tkáně a jeho pře- místění k cementosklovinné junkci, kde kryje exponovaný recesus. Použití volných gingiválních štěpů bylo popsáno v šedesátých letech 20. století Sullivanem a Atkinsem.30 Volný autogenní štěp může být tvo- řen buď epitelizovanou gingivou nebo pojivovou tkání. Původně bylo cílem terapie rozšířit zónu PG. Dnešním cílem je překrýt odhalený kořen připojenou keratinizovanou gingivou. Tohoto lze dosáhnout v jednom nebo dvou krocích. Nejpr- ve Sullivan a Atkins popsali jedno- krokový postup v roce 1968. Jeho účel byl rozšířit zónu keratinizované gingivy bez zaměření na krytí od- haleného kořene. V osmdesátých letech 20. století byla navrhnuta dvoukroková modifikace pro zvýše- né krytí odhalených kořenů, která se ukázala jako úspěšnější a předvída- telnější. Tento postup zahrnuje nej- prve umístění volného gingiválního štěpu nebo volné pojivové tkáně apikálně od oblasti recesu a techniku koronárního posunu po vyhojení. Volné autogenní štěpy jsou odebí- rány především z patra. V poslední době se také zkoušejí materiály jiné než gingivální štěpy. S využitím technik řízené tkáňové regenerace (ŘTR) má acelulární dermální ma- trix dobré výsledky při krytí obna- žených kořenů.31, 32 Tento materiál poskytuje pacientovi méně invazivní alternativu k odběru štěpu z patra. Postupy kombinující oba typy – vol- né štěpy i štěpy se stopkou jsou také popsány. Například, když je použit štěp z pojivové tkáně, je umístěn subepiteliálně s koronárním po- sunem nad ní ležící keratinizova- né tkáně. V roce 1992 Pino Prato a kol. popsali techniku kombinující subepiteliální umístění membrá- ny s koronárním posunem laloku, jako e-PTFR.35 Funkcí membrány je udržet místo pro regeneraci tkáně v průběhu hojení. Z pohledu paci- enta je použití samovstřebatelných membrán s ŘTR výhodnější, protože se tím lze vyhnout druhé operaci. Cílem je vytvořit zdravou dáseň při- rozené barvy, esteticky vyřešit obna- žené kořeny a předvídatelně se zdra- vou dásní snížit citlivost. Techniky s použitím ŘTR a koronárního posu- nu nám umožňují dosáhnout dlouho- dobého krytí recesů. Vývoj mukogingiválních technik za- hrnuje i biomodifikace kořenového povrchu pomocí léčby povrchu ko- řene řadou materiálů. Tyto postupy lokálních zánětlivých změn. Navíc volba barvy bývá u těchto případů komplikovaná a tyto rekonstrukce mohou vyžadovat odstranění zdravé zubní struktury z důvodu vytvoření retenčního tvaru. Klinik tedy musí rozhodnout, jestli výhody rekon- strukce převáží estetické nevýhody a jestli je možné zvolit metodu, která zahrnuje méně nebo žádné funkční a estetické nevýhody. Další možností terapie je mukogingi- vální chirurgie. Ta spadá mezi paro- dontologické chirurgické procedury a slouží k nápravě defektů v mor- fologii, umístění a nebo množství a typu gingivy obklopující zub.11 V počátcích vývoje mukogingivální chirurgie lékaři věřili, že je nutné specifické minimum apikálně koro- nárního rozměru PG, který je nutný k udržení parodontálního zdraví. Dnešní klinické12–15 a experimen- tální16, 17 studie prokázaly, že nelze číselně vyjádřit nezbytné množství PG. Pro estetiku a jednotnou barvu a množství PG je rozhodující tkáň mezi sousedními zuby.18 Některé z dřívějších technik urče- ných ke korekci recesů zahrnovaly prohloubení vestibula.19 Následné hojení obvykle vedlo ke zvýšení množství PG. Během šesti měsíců však až 50 procent pacientů vykazo- valo návrat tkáně do původní pozice. Proto tyto techniky recesy adekvátně neřešily. Dnešní parodontologická chirurgie dnes nejvíce používá ke zlepšení estetiky a zvýšení množství PG gin- givální štěpy. Existuje řada chirur- gických technik, které lze rozdělit podle vztahu mezi místem odběru a příjmu. Gingivální štěpy mohou být buď a) štěpy z měkkých tkání se stopkou, které zachovávají krev- ní zásobení nebo b) volné autogen- ní štěpy z měkkých tkání. Techniky DT pokračování ze strany 4 DT strana 6 Obr. 7: Cervikální defekt na zubu 23 je tvrdý a nekariézní – Obr. 8: Membrána je umístěna přes povrch kořene zubu 23, na povrch recesu u zubu 24 membrána umístěna není. – Obr. 9: Gingivální tkáně jsou koronárně posunuty, kryjí membránu na zubu 23 – Obr. 10: Postoperační pohled. Vaše navigace ve světě vzdělávání Obsahuje vzdělávací akce firem: • Česká stomatologická akademie • Dentack • Dentamed • Fénix Dental • Geass.cz • Heraeus • Hradecký dentální vzdělávací institut • Hu-Fa Dental • InDent Fair • Interdent • StomaTeam • Nakladatelství Quintessenz Na www.dentalniakademie.cz naleznete více než 120 vzdělávacích akcí